Bylinkové máslo vydrží v mrazáku půl roku. Záleží na jedné přísadě

Bylinkové máslo je jedna z mála konzervačních metod, u kterých se nic neztrácí. Sušením přijdou bylinky o většinu silic a s nimi o vůni; mražením v másle o ně nepřijdou, protože tuk je rozpouští a drží. Proto chutná máslo z mrazáku po půl roce pořád jako zahrada, zatímco sušená petrželka chutná po půl roce jako papír.

Základ je změklé, ne rozpuštěné máslo. Rozpuštěné se při tuhnutí rozdělí a bylinky vyplavou nahoru, takže z jedné porce vznikne půlka zelená a půlka bílá. Nechte ho tedy jen vytemperovat na kuchyňské lince a míchejte vidličkou, ne mixérem.

Bylinky patří nasekané najemno a hlavně suché. Voda z opláchnutých lístků je jediná věc, která v mrazáku udělá krystalky a po rozmrazení řídkou kaši. Klasická trojice je pažitka, petrželka a kopr; kdo chce máslo spíš k masu než k pečivu, přidá tymián a utrhne jen lístky, protože dřevnatý stonek zůstane dřevnatý i po mražení.

A teď to jediné, co se dá opravdu zkazit. Sůl do másla, které jde do mrazáku, nepatří — vytáhne z bylinek zbytek vody, ta zmrzne zvlášť a máslo po rozmrazení pustí. Solí se až na talíři. Kdo si chce máslo dát hned, může solit rovnou; kdo ho ukládá, počká.

Hotové máslo se vyklopí na potravinářskou fólii, sroluje do válečku a zmrazí. Z válečku se pak ukrajují kolečka podle potřeby a zbytek se vrací do mrazáku, aniž by celá porce rozmrzla. Půl roku je hranice, po které se vůně začíná vytrácet; zkazit se nezkazí, jen přestane mít smysl.